Představení týmu gymnázia: Ředitel školy Karel Vratišovský

Ředitel školy Karel Vratišovský

Karel Vratišovský vyučuje dějepis. Co ho na tomto předmětu nejvíce baví a co vzkazuje studentům? To se dozvíte na následujících řádcích…

1. Představení a dosavadní praxe

Vzdělávání se věnuji celý svůj profesní život jako učitel na základní, střední nebo vysoké škole, lektor, externí spolupracovník inspekce, nebo nyní jako ředitel naší školy. Odmala jsem chtěl být učitelem, takže po gymnáziu byla má volba jasná, a to pedagogická fakulta. Protože jsem prošel klasickou “strnulou” gymnaziální výukou založenou na slepém opakování a memorování a následné studium na univerzitě se jevilo obdobně, uvědomil jsem si, že nechci být tím klasickým gymnaziálním učitelem. Hned po prvním ročníku jsem odjel v rámci stipendia na pedagogickou vysokou školu v Rakousku a nakonec jsem v cizině na různých vysokých školách strávil skoro 10 let. Doufám, že i díky mně naše gymnázium nebude tím klasickým “strnulým” gymnáziem, jak si ho pamatuji, a že naši absolventi budou připraveni na život ve 21. století.

2. Co vám dělá radost mimo školu?

Musím se přiznat, že příliš nerozlišuji, co je moje práce ředitele ve škole a co mimo ni. Naše škola je pro mě radost. Ale když se nad tím zamyslím, co mi dělá radost vedle školy, hned mne napadne cestování a poznávání nových míst a lidí, kteří mne obohatí a posunou dál. Celkově mě nabíjí a motivuje sociální kontakt se zajímavými a inspirativními lidmi. Vždy se nadchnu pro nějakou oblast a snažím se ji co nejvíce prozkoumat a poznat. V současné době jsem přímo posedlý new yorskou čtvrtí Bushwick a jejím pouličním uměním.  

3. Co byste ze svých zkušeností do života poradil současným gymnazistům?

Aby využili všech příležitostí, které se jim naskytnou a které se třeba už nemusí opakovat. A pak aby nejeli jen na výkon, ale i na užitečnost a využitelnost všeho, co se naučí, a stále mysleli na svůj rozvoj. To je podle mě v reálném životě mnohem důležitější, než třeba známky ve škole.

4. Na co se ve školním roce vždycky nejvíce těšíte a proč?

Asi bych měl říct prázdniny. Ale ne… Vždy se těším na konec školního roku, na období po maturitních zkouškách, kdy si s kolegy můžeme říct, že jsme ten další školní rok společně zvládli. Že se z těch malých vyjukaných dětí, které přišly do prvního ročníku před 4 roky, i díky nám stali “hotoví” a připravení dospělí, kteří právě vykročí do reálného světa, ačkoli je mi líto, že nás již opouští a že vlastně ty 4 roky utekly až moc rychle.    

5. Kterou látku v rámci dějepisu učíte nejraději a proč?

Mám rád dějepis jako takový. Pokud se tedy neučí jen biflováním dat a faktů. Mým oblíbeným historickým tématem je život na pražském královském dvoře za posledních Přemyslovců a Jana a Karla Lucemburského a kontakty českých králů se sousedními zeměmi. Myslím si, že právě z této doby se můžeme poučit i nyní. Druhým tématem jsou dějiny kultury v době baroka v zemích habsburské monarchie, obzvláště pak dějiny světské architektury. 

6. Co za jídlo ve školní jídelně vám vždycky udělá radost?

Špagety. 🙂 A to i přesto, že se mi špagety ve školní jídelně staly jednou málem osudnými. Vždy hltám a mluvím u jídla, takže jsem se začal jednou dusit a kolega musel použít Heimlichův chvat, aby mne zachránil. 

7. Kdyby si z vašeho předmětu studenti měli pamatovat jen jedinou věc, která by to byla?

Byla by to asi myšlenka amerického prezidenta Billa Clintona, a to, že “musíme naučit naše děti řešit své konflikty slovy, nikoli zbraněmi.” To je dle mého názoru v současné době to nejdůležitější…

Chcete vědět i o dalších učitelích Gymnázia Braník? Jejich medailonky najdete zde v sekci Pedagogický sbor.